Roman Bečvář: Do Plzně se s nároďákem rád vracím, vždy je tu skvělá atmosféra, která nám ve hře hodně pomáhá
Přes Empor Rostock a bundesligové Lipsko se Roman Bečvář dostal až do drážďanského klubu HC Elbflorenz. Zatímco v loňské sezóně skončil tým v klidném středu tabulky, letos už se mu odpočítávají poslední kola, ve kterých může odvrátit sestup. Českého střelce, už má ale vyhlídnutý nový zaměstnavatel, který se pohybuje na opačném konci tabulky. Do Plzně, města, které ho vyslalo do velkého házenkářského světa, se tak mohl Bečvář vrátit s hlavou zaměřenou čistě na národní tým.
Romane, se svým týmem Elbflorenz jste 9 kol před koncem na sestupových příčkách. Co to způsobilo, jak jste se tam s týmem ocitli?
Rozhodla hlavně první část soutěže, kdy jsme se nenašli skoro v ničem. V týmu mezi klukama žádný problém nebyl, prostě to nešlo skloubit s trenérem. Pak se začaly hledat problémy, hodně často se řešilo co, kdo, kde a jak. Postupem času se to zlepšilo, před Vánocemi jsme to zlomili a začalo se konečně vyhrávat. Doufám, že v těch zbývajících zápasech ještě nějaké body nasbíráme a udržíme to.
Byť se pokusíš týmu pomoci v udržení, případný sestup se tě netýká, končí ti smlouva a už nyní máš podepsáno v TuS N-Lübbecke, tedy v týmu, který bojuje o postup zpět do Bundesligy. Jak se zrodil tento přestup?
Hlavně z rodinných důvodů jsem chtěl zůstat v Drážďanech, Mám to odtamtud blízko domů. Pak mi ale přišla rychlá nabídka od trenéra Emira Kurtagice, současného trenéra Hüttenbergu, kterého znám a který do týmu přechází. No, a je to nabídka, která se neodmítá, N-Lübbecke je tým, který chce hrát Bundesligu, hrál jí řadu let a po sestupu se chtěl hned vrátit. Tenhle rok se mu to nepovedlo, byť ta kvalita v týmu je velká, ale věřím, že příští rok se mezi elitu vrátíme. Pro mě je to nová výzva a těším se na ni.
Jaké tě budou čekat po přestupu změny v osobním životě?
Velké. Já se nechtěl stěhovat, protože už ze svého působení v Rostocku vím, jak jsou dojížděčky domů a podobně otravné. Teď nás to čeká znovu, ale stěhujeme se do Lübbecke, což je takové městečko, spíše vesnice. Což je z rodinných důvodů super, protože je člověk s rodinou blíž ať už je to sebedál. Na život v novém domově se těšíme.
V reprezentačním dresu se v nejbližších dnech představíte proti Bělorusku, jak probíhá příprava?
Připravujeme se intenzivně. Bělorusové jsou masitý mančaft, jsou tam kluci, kteří hrají Ligu mistrů, které hlavně Hory (Pavel Horák) všechny zná a snaží se nám tím pomoct. Máme před sebou ještě 2 tréninky, myslím si, že se dobře připravíme, pak už se uvidíme při zápase.
Budete se tedy konkrétněji zaměřovat na hru Bělorusů, nebo se chcete sehrát hlavně vy sami?
Říkali jsme si už dříve, že naším cílem je přijet na reprezentační srazy a rovnou z klubového přeskočit na reprezentační myšlením. Někdy je to ale pořádně těžké, a ne každý to umí. První trénink pak vždy vypadá tak, jako když se každý s každým teprve seznamuje.
Tréninků ale není moc, takže musíme jít do všeho okamžitě naplno. Ráno pilujeme obranu a odpoledne útok. Máme krátkou dobu na přípravu, a tak se snažíme co možná nejlépe připravit především sami sebe.
Hraje se opět v Plzni, jak se těšíš na zdejší publikum?
Vždy se sem s nároďákem hrozně těším, protože už když sem v Plzni hrával byly vždy plné ochozy lidí, což platí i nyní. Vždycky je tu super atmosféra a já se navíc víceméně vracím domů, tím je to pro mě o něco víc extra.
Zdroj: HNB
Foto: HNB/Michal Krásný
ČLÁNKY ROČNÍKU 2018/2019 SPONZORUJÍ
