První ligu starších dorostenek střelecky táhne jindřichohradecká Simona Březinová
S osmdesáti nastřílenými brankami vede před startem jarní části sezony 2018/2019 střeleckou tabulku starších dorostenek 1. ligy jindřichohradecká kanonýrka Simona Březinová, která má na svém kontě i devět startů za tým žen, kde už se také prosadila čtrnácti góly. „Prvenství v tabulce moc neřeším, ale lhala bych kdybych řekla, že mě netěší. Nicméně ho považuji spíše za závazek a motivaci do dalších zápasů,“ říká v úvodu rozhovoru usměvavá osmnáctiletá házenkářka.
S podzimem jste se rozloučili hodně těžkým a bojovným zápasem s Ivančicemi, ve kterém jste nakonec remizovali. Jak takovéto zápasy na hřišti prožíváte, v čem vám soupeřky dělaly největší problémy?
Na hřišti není čas něco prožívat, musíme hrát naplno. A je jedno, jestli je to soupeř z horní či spodní části tabulky. Do zápasu jsme šli s tím, že nemáme co ztratit, o to víc nás pak mrzelo, že Ivančice vyrovnali asi 2 vteřiny před koncem. Největší problém nám kupodivu nedělaly soupeřky, ale Ivančičtí fanoušci.
Vy osobně máte bilancí 5,22 branky na zápas, kdo je vaše další týmový kanonýrka? Cítíte z její strany nějakou rivalitu?
Házená je kolektivní sport a je jedno, jestli dávám góly já nebo ostatní. Každý v týmu má svoji roli a dle našeho umístění po podzimní části ji asi plní více než dobře. Druhou nejlepší střelkyní týmu je Týna Plucarová, ale o rivalitě se nedá absolutně mluvit. U nás je to kolikrát tak, že si spíš ve střelbě dáváme přednost.
Jaký cíl vám do sezóny 2018/2019 dal trenér Petržala? Jaký se vám teď zdá reálný?
Cílem letošní sezóny bylo důstojně odehrát celý tento rok. Musím naprosto upřímně přiznat, že nikdo z nás, tedy ani trenér, nečekal fakt, že přezimujeme na úžasném třetím místě.
V tuto chvíli si myslím, že bychom sezonu mohli zakončit do čtvrtého místa, třetí příčka by byla určitě velkým úspěchem.
Kdo je ve vašem dorosteneckém týmu tím největším tahounem a psychickou oporou, když se nedaří?
Podle mě se navzájem podporujeme všichni, ať už jsou to hráčky na hřišti, na lavičce, trenér nebo rodiče a naši fanoušci.
Vy osobně za sebou máte i sedm startů za 1. ligu žen. Jaký je z vašeho pohledu rozdíl mezi dorosteneckou a ženskou soutěží?
Za dorostenky hraji téměř celých 60 minut. Za ženy nastupuji jen na malou chvilku, ale i tak vnímám, že je to určitě o zkušenostech, vyzrálosti, rychlosti a hlavně tvrdosti.
Přijaly vás ženy do svého kolektivu jako rovnocennou hráčku anebo jste takzvaným benjamínkem týmu?
I když nás naše ženy mezi sebe berou jako sobě rovné, já osobně cítím, že jsem pořad mladší než ony, ale to je asi normální, určitý respekt tam bude vždy.
Zahrála jste si už i Český pohár žen a nastoupila v něm proti jednomu z nejlepších ženských týmů u nás, pražské Slavii. Měla jste trému před zápasem?
Já mám trému před každým zápasem. Já jsem hrála jen pár minut, ale samozřejmě že zápas s interligovým soupeřem je něco, co si pamatujete dlouho. Určitě mě zápas obohatil o další zkušenosti.
Jaké jsou vaše házenkářské cíle do budoucna? Nemyslíte třeba na přestup do zahraničí?
O zahraničí zatím opravdu neuvažuji. Dávám si zdravě reálné cíle což je hrát co možná nejdéle a nezranit se. Mým osobním snem a cílem je také to, aby Hradec opět patřil mezi interligové týmy.
Jaký házenkářský sen se vám již teď splnil? Doporučila byste házenou mladým děvčatům a proč?
Když jsem byla malá, tak jsem se jezdila dívat na zápasy žen a moje sny byly hrát za ženy a hrát s tím “velkým nalepeným míčem.” Ale teď to bylo asi, když jsme byli na Česko-slovenském poháru a stali se z nás vicemistři. Házenou bych malým holkám určitě doporučila, ale jen těm, co se nebojí přijímat rány, protože házená je krásný, ale opravdu tvrdý sport.
Co děláte mimo házenou? Čím se zabýváte profesně a jak trávíte volný čas?
Vzhledem k tomu, že bydlím ve Strmilově, do školy chodím na gymnázium do Dačic a na tréninky jezdím 4x týdně do Jindřichova Hradce, moc volného času nemám.
Když už mi nějaké to malé volno zbude, ráda se podívám na hezký film, zajdu s přáteli na diskotéku nebo jen tak odpočívám.
Máte příležitost oslovit celou házenkářskou komunitu. Jaký bude váš vzkaz ostatním házenkářům?
Hrajte pro radost. :-)
Zdroj: HNB
Foto: Stanislav Hladík - sportovní fotograf a osobní archiv Simony Březinové
ČLÁNKY ROČNÍKU 2018/2019 SPONZORUJÍ
