Mónika Kovacsicz – maďarská reprezentantka s československými kořeny

Zeptáte-li se našich házenkářů a házenkářek na jméno nějaké současné maďarské reprezentantky, pravděpodobně padne jméno Anity Görbitz. Stejně jako ona je dlouholetou oporou národního týmu Maďarska i třicetileté pravé křídlo, Mónika Kovacsicz.

Usměvavá rodačka z tehdy ještě československého, nyní slovenského, Komárna poskytla HNB rozhovor, který si můžete přečíst v tomto článku.

Mónika má za sebou již řadu házenkářských týmových i individuálních úspěchů, prošla slavnými evropskými kluby (Györ, Viborg, Ferencvárosi TC) a účastnila se vrcholných seniorských akcí.

Z těch největších jmenujme:

• vítězka ligy mistrů s Viborgem (sezóna 2009/10)
• dvojnásobná vítězka poháru vítězů pohárů s FTC (2010/11 a 2011/12)
• bronzová medailistka z MS žen 2005 a ME žen 2012
• účastnice OH – 4. místo z Pekingu 2008
• nejlepší střelky poháru vítězů v sezoně 2011/2012
• několikanásobná mistryně Maďarska

Ahoj Moniko, když jsme se nedávno potkali na turnaji v maďarském Kecskemétu, promluvila jsi na mne bez problémů slovensky. Jaký je Tvůj vztah a Tvá vazba na Slovensko nebo ještě Československo? (pozn. první odpověď ponechávám úmyslně bez přepisu v originální verzi)

Na kolko moja rodina (brat, sestra a mama) zije na Slovensku, vsetok moj volny cas stravim u nich. Aj priatela mam zo Slovenska, takze si buducnost tiez predstavujem na Slovensku.

Již řadu let jsi jednou z opor maďarské reprezentace a máš za sebou řadu úspěchů. Kterých z nich si s maďarským týmem ceníš nejvíce?

Maďarsko jsem již reprezentovala ve 132 zápasech. Mám bronz z mistrovství světa a mistrovství Evropy, ale nejvíc si cením čtvrtého místa z olympiády v Pekingu, protože tam jsem k tomu ještě navíc přispěla i nejvíce góly.

V prosinci Tě čeká domácí evropský šampionát. Předpokládám, že před domácím publikem berete jenom zlato. Jak se na EURO těšíš? 

Teď je ještě poměrně brzy o tom uvažovat, protože do té doby nás čeká ještě spousta zápasů. Velmi bude záležet na tom, jak bude celý tým zdravý a samozřejmě i na tom, jak budu zdravá já, a budu se účastnit.

Na hřišti i mimo něj jsi stále usměvavá, dokáže Tě něco opravdu rozhodit?

Samozřejmě, že dokáže. Je to hlavně v případě, kdy cítím nespravedlnost na hřišti, a té je v našem sportu někdy až příliš na jeden zápas. :-)

...teď si možná naběhnu, ale nadáváš i na rozhodčí? :-)

Jen tehdy, pokud udělají velkou chybu. :-)

Ve své kariéře jsi prošla top evropskými týmy, několik let jsi hrála v Györu, potom v budapešťském FTC, zahraniční angažmá ve Viborgu. Co Ti Tvá dosavadní kariéra dala a co Ti naopak vzala?

Nejvíc si vážím toho, že jsem mohla poznat a hrát v jedno týmu s mnoha světovými prvotřídními hráčkami, procestovat celý svět a poznat jiné země. To, co mi to naopak vzalo, na tom už nezáleží.

Od sezony 2010/11 jsi zpět v Maďarsku v FTC-Rail Cargo Hungaria, se kterým již potřetí za sebou budete nastupovat v lize mistrů. Loni jste v těžké skupině (spolu s Buducností a Mydtjyllandem) dokázali uhrát 6 bodů a jen těsně nepostoupily do další části. Jaký je cíl pro tento rok?

Teď je naším cíle postup do hlavní části ligy mistrů. (pozn. red.: 20. – 21. září hraje FTC kvalifikační skupinu o postup do základní skupiny LM, pokud porazí holandský Dalfsen, utká se s vítězem utkání Lipsko – BNTU Minsk o postup do základní skupiny).

...a co na klubové úrovni, dokáže někdo v Maďarsku narušit nadvládu Györu?